Objev a výzkum DNA – forenzní genetika

DNA – deoxyribonukleová kyselina, byla objevena už v roce 1869. Teprve objevy dvacátého a dvacátého prvního století však přinesly významné poznatky o struktuře a vlastnostech DNA.

Na zkoumání dědičnosti a samotné DNA se podílelo mnoho významných vědců. Za zakladatele dnešní genetiky, jehož práce předstihla svou dobu, je však bezesporu považován brněnský kněz a profesor Johann Gregor Mendel.

První objevy ve struktuře DNA

Po objevu samotné DNA zůstali vědci dlouho bezradní, bez vhodného materiálu k dalšímu zkoumání. V padesátých letech minulého století došli k závěru, že je podstatou dědičnosti, stále však neznali její strukturu.

Při zkoumání struktury molekuly DNA byla největším přínosem rentgenová strukturní analýza, která byla experimentální metodou britského vědce Francise Cricka. Ten spolupracoval na výzkumech s Američanem Jamesem Watsonem a s pomocí dalších kolegů se jim v roce 1953 podařilo sestavit model DNA. Za svůj objev si v roce 1962 odnesli Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Využití DNA – forenzní genetika

Forenzní (soudní či lékařská) genetika se zabývá mnoha odvětvími, mezi něž patří:

  • kriminalistická genetika – zahrnuje genetické zkoumání biologických stop na místech trestného činu za účelem zjištění a označení jejich původce
  • identifikační genetika – za pomoci analýzy DNA dochází k identifikaci osob (obětí nehod, katastrof a jiných neštěstí), k ověření totožnosti podezřelých osob apod.
  • kognativní genetika – zabývá se biologickým průzkumem příbuzenských vztahů, např. k prokázání paternity – určení otcovství
  • geno-geografie – příbuzenství rodů či geografické osídlení v historii
  • forenzní biologie a antropologie – věda o člověku, lidstvu a rozměrech lidství
  • soudní lékařství

K dalším oblastem a zaměřením forenzní genetiky patří také analýzy zvířecích, rostlinných, virových a bakteriálních DNA, či analýzy z paleontologického a archeologického biologického materiálu.

Určování otcovství pomocí testů DNA

Veškerý genetický materiál v našem těle má přímý původ v DNA našich rodičů. Každý z nás má dvě kopie každého genu, z nichž jedna pochází od matky a druhá od otce. Genetický test pro určení paternity zkoumá u dítěte tu část DNA, která pochází od otce a porovnává ji s genetickým materiálem toho, kdo je za otce považován.

Při DNA testu probíhá srovnávání mnoha různých oblastí genetického kódu, což zvyšuje bezchybnost výsledku testu, a tím i správnost určení osoby, která je biologickým otcem dítěte. Určování otcovství se provádí buď na základě osobní žádosti, nebo soudního nařízení.

Objev a výzkum DNA – forenzní genetika patří do témat
  • enzycol Tomáš Malý 20.05.2015 10:23:33

    DObrý den, zajímavý čláenk na dnu mi osobně pomohl až Enzycol. Viděl jsem na něj hodne kvalitních recenzí, tak jsem neváhal.


Adresář

Diskutujte na téma Genetické poruchy

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku